Antonín Zápotocký
11. 6. 2007
(19. 12. 1884 – 13. 11. 1957)
Narodil se v Zákolanech u Kladna v rodině dělnického předáka a novináře, jednoho ze zakladatelů české sociální demokracie Ladislava Zápotockého Budečského. Vyučil se kameníkem a od roku 1900 působil v sociálně mládežnickém hnutí. V letech 1907 – 1911 byl krajským tajemníkem sociálně demokratické strany na Kladně. 1911 – 1914 redaktor listu Svoboda.Po válce jeden ze zakladatelů tzv. marxistické levice v Čs. Sociálně demokratické straně. V době prosincové generální stávky 1920 řídil revoluční akce na Kladně. 1921 devět měsíců vězněn. Od roku 1921 člen KSČ, 1921 – 1924 člen výkonného výboru, 1922 – 1925 generální tajemník strany, od 1924 člen ÚV KSČ, 1925 – 1938 člen politbyra ÚV KSČ. Od roku 1929 do roku 1939 generální tajemník Rudých odborů, v této funkci se v roce 1932 významně podílí na organizaci mostecké stávky. Od zastavení činnosti KSČ 20. 10. 1938 do jejího rozpuštění 27. 12. 1938 spolu s Jaromírem Dolanským reprezentoval legální vedení strany. V dubnu 1939 byl zatčen při ilegálním přechodu hranic do Polska., poté do února 1940 vězněn v Praze na Pankráci a 1940 – 1945 v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg. 1945 – 1950 předseda ústřední rady odborů, 1945 – 1954 člen předsednictva a od roku 1954 do své smrti člen politbyra ÚV KSČ. Od února do června 1948 místopředseda a v letech 1948 – 1953 předseda vlády. Od 21. 3. 1953 do své smrti president ČSR. Významně se podílel na únorovém vítězství. Bohužel v následujících letech nesl velkou část odpovědnosti za přehmaty padesátých let. Svým lidovým vystupováním a osobní skromností si ovšem získal poměrně značnou popularitu široké veřejnosti. Antonín Zápotocký byl taktéž literárně činný: Vstanou noví bojovníci (1948), Bouřlivý rok (1949), Rudá záře nad Kladnem (1951), Rozbřesk (1956). V listopadu 1957 soudruh president Antonín Zápotocký umírá na v pořadí již třetí infarkt.
„Nepřemožitelný je ten národ, který je veden ideály svobody, demokracie a nezávislosti a je plně odhodlán tyto ideály hájit všemi prostředky a za všech okolností“
/Antonín Zápotocký březen 1953/
Narodil se v Zákolanech u Kladna v rodině dělnického předáka a novináře, jednoho ze zakladatelů české sociální demokracie Ladislava Zápotockého Budečského. Vyučil se kameníkem a od roku 1900 působil v sociálně mládežnickém hnutí. V letech 1907 – 1911 byl krajským tajemníkem sociálně demokratické strany na Kladně. 1911 – 1914 redaktor listu Svoboda.Po válce jeden ze zakladatelů tzv. marxistické levice v Čs. Sociálně demokratické straně. V době prosincové generální stávky 1920 řídil revoluční akce na Kladně. 1921 devět měsíců vězněn. Od roku 1921 člen KSČ, 1921 – 1924 člen výkonného výboru, 1922 – 1925 generální tajemník strany, od 1924 člen ÚV KSČ, 1925 – 1938 člen politbyra ÚV KSČ. Od roku 1929 do roku 1939 generální tajemník Rudých odborů, v této funkci se v roce 1932 významně podílí na organizaci mostecké stávky. Od zastavení činnosti KSČ 20. 10. 1938 do jejího rozpuštění 27. 12. 1938 spolu s Jaromírem Dolanským reprezentoval legální vedení strany. V dubnu 1939 byl zatčen při ilegálním přechodu hranic do Polska., poté do února 1940 vězněn v Praze na Pankráci a 1940 – 1945 v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg. 1945 – 1950 předseda ústřední rady odborů, 1945 – 1954 člen předsednictva a od roku 1954 do své smrti člen politbyra ÚV KSČ. Od února do června 1948 místopředseda a v letech 1948 – 1953 předseda vlády. Od 21. 3. 1953 do své smrti president ČSR. Významně se podílel na únorovém vítězství. Bohužel v následujících letech nesl velkou část odpovědnosti za přehmaty padesátých let. Svým lidovým vystupováním a osobní skromností si ovšem získal poměrně značnou popularitu široké veřejnosti. Antonín Zápotocký byl taktéž literárně činný: Vstanou noví bojovníci (1948), Bouřlivý rok (1949), Rudá záře nad Kladnem (1951), Rozbřesk (1956). V listopadu 1957 soudruh president Antonín Zápotocký umírá na v pořadí již třetí infarkt.
„Nepřemožitelný je ten národ, který je veden ideály svobody, demokracie a nezávislosti a je plně odhodlán tyto ideály hájit všemi prostředky a za všech okolností“
/Antonín Zápotocký březen 1953/
